Třešňová víska

             Konečné přípravy expedice vrcholily, byl čtvrtek, blížila se jedna hodina po poledni, počasí  ideální k výstupu. Ještě poslední kontrola batohů a vycházíme. Je nás 24, hlavou se honí otázky. Dojdou všichni?  Vrátíme se včas?

             Brzy nás čeká první úkol – najít nejbližší turistický rozcestník. Dobře míněná rada- stojí pod – viaduktem- vnese do řad členů expedice zmatek a zděšení. Ale situace se rychle vyjasňuje, jdeme po červené, čeká nás přes 2 km dlouhý výstup a převýšení  téměř  120m. Panuje dobrá nálada a my pomalu opouštíme civilizaci.

             Naším úkolem po cestě je i průzkum fauny a flóry. Zatím nejzajímavější jsou mnohonožky  a naším přičiněním i jeden mrtvý brouk. Jeho identifikace je již bohužel nemožná. Přicházíme pod největší stoupák, nevadí, sil máme zatím dost.  A jsme na kopci- za námi výhled na sjezdovku, zahlédneme i červenou střechu školy. Počasí nám stále přeje, viditelnost je až na vrcholky Krkonoš-Černá hora s vysílačem je nezaměnitelná. Je tu i ideální místo k tolik očekávané svačince.

              K cíli našeho výstupu docházíme po cestě lemované různě vzrostlými třešněmi- právě kvetou, jsou nepřehlédnutelné. U prvního osamoceného obydlí máváme nejstarší a nejdéle zde trvale žijící  obyvatelce. Zde si také prohlížíme obrázek původní podoby ,,třešňové vísky“ a porovnáváme s dneškem. Škoda, že už nás tu nevítá hostinec. Další zajímavosti nás čekají u rozcestníku a mapy okolí- konečného cíle naší cesty. Došli všichni. Následuje fotodokumentace a nezbytná sladká vrcholová prémie.